Feta

 Feta

 

Feta (z řečtiny féta, "plátek") je měkký slaný bílý sýr vzhledu tvrdého tvarohu, s malými nebo žádnými otvory, kompaktní na dotek, vyrobený v Řecku z ovčího mléka nebo ze směsi ovčího a kozího mléka. Jedná se o drobivý zrající sýr, běžně vyráběný v blocích s mírně zrnitou strukturu. Velké bloky sýrů jsou ponořeny do slaného nálevu, v kterém se uchovávají. Chuť fety je mírně štiplavá a mírně slaná, mléčně nakyslá, od jemných až po ostré tóny, smetanová s příchutí po jogurtu, s náznakem sladkosti. Vysoce kvalitní feta má při vzorkování krémovou strukturu a aroma ovčího mléka, másla a jogurtu. Feta může být měkčí i pevnější konzistence. Tužší Feta bývá považována za kvalitnější. Feta relativně rychle oschne i při skladování v chladničce, proto pokud je uchovávána delší dobu než týden, měla by být uchovávána ve slaném nálevu nebo v lehce soleném mléce.

Feta se používá jako stolní sýr a má široké kulinární uplatnění. Často je podáván s dobrým olivovým olejem nebo olivami a posypaný aromatickými bylinkami, jako je oregano. Sýr součástí mnoha salátů, z nichž nejznámější je osvěžující řecký salát z nahrubo pokrájených rajčat, okurek, cibule, koření, který podáváme s pečivem. 

Měkká feta se dá roztírat, většinou se takto používá do koláčů. Nejpozoruhodnější je použití v populárních pokrmech z máslového filo těsta spanakopita (slaný koláč plněný špenátem a fetou) a tyropita (slaný koláč plněný fetou).

Může být také upravován grilováním, používám při vaření, jako součást sendvičů, v omeletách nebo jako slaná alternativa k jiným sýrům v různých pokrmech.

Nejstarší zmínka o sýru Feta je datována do roku 1494, kdy v přístavu Chania „objevil“ italský cestovatel v sudech se slaným nálevem naloženou bílou tvarohovitou hmotu nazývanou tehdy prosfatos, což doslova znamenalo „čerstvý“ nebo „nedávný“. Sýr se nejčastěji krájel na tenké plátky, a proto byl v 17. století Italy nazvána fetta – plátek. Toto označení nakonec Řekové převzali pro pojmenování svého výrobku. Postupně se výroba z Řecka rozšířila i do dalších zemí. Od roku 2007 smí nést název „feta“ pouze sýry vyráběné tradičním způsobem z ovčího či kozího mléka, skladované v solném nálevu a výlučně pocházející v určitých oblastech Řecka, které jsou vyrobeny z ovčího mléka nebo ze směsi ovcí a až 30 % kozího mléka. Jedná se tedy o chráněné označení původu (Anonym 10). Na výrobu fety se může používat mléko pasterizované nebo syrové, ale většina producentů nyní používá pasterizované mléko.

V roce 2013 byla mezi Řeckem a Kanadou uzavřena dohoda, podle které v Kanadě vyrobený sýr může mít označení "feta", ale na etiketě nesmí být nic, co by připomínalo Řecko. Nicméně, podobné bílé sýry se nacházejí v řadě oblastí ve východním Středomoří a kolem Černého moře, např. v Libanonu, v Sýrii, v arabském světě, kde řeckou ochranu názvu sýru nerespektují.

V České republice je vyráběn balkánský sýr v mlékárnách z kravského mléka, na farmách je často vyráběn sýr tohoto typu pouze z kozího mléka.